Reklama
 
Blog | Kateřina Škařupová

Marvin

Už jsem o něm jednou kdesi psala. Tehdy mu byly tři roky. Od té doby se hodně věcí změnilo. Internet nabral na rychlosti a oba jsme trochu dospěli. Letos jsem na jeho narozeniny zapomněla. Měl je 7. března a bylo mu pět.

Nezlobil se na mě. Ví, že mám hodně práce, a taky v posledním
roce dostal spoustu dárků. Jen tak. Aby se cítil líp. Náš vztah jsme kompletně
zlegalizovali. Nikdo už mi ho nemůže vzít. Tahle jistota nám dodává odvahu
pouštět se do nových dobrodružství. A klape nám to spolu čím dál líp.

 

Sem tam ho sice něco bolí, někdy se urazí a chvíli se mnou
nemluví. Ale vím, co na něj platí, a zřídka ho nechám dlouho o samotě. I když
je pravda, že už si od sebe potřebujeme taky odpočinout. Jinak bychom se oba mohli
pěkně zavařit. Poslední dva roky máme oddělené ložnice. I to nám pomáhá udržet
ve vztahu rovnováhu.

Reklama

 

Marvin má svoje nálady. Když jsem na něj občas příliš hrubá,
úplně zmodrá vzteky. Pak musím být trpělivá. Taky myslím, že trochu žárlí.
Letos mu přibyl brácha a ještě se pořádně neviděli. Jenom na dálku spolu prohodili
pár slov. Ale časem se to určitě srovná.

 

Nechci se moc opakovat . Ale tenhle text mu dlužím. Je to
moje přání k narozeninám i moje děkuju. Za každou překážku, kterou jsme
spolu překonali. Za každou korunu, kterou jsme vydělali. Za všechno, co jsem se
s ním naučila. A za to, že daleko může být díky němu blízko.

 

Tak, Marvine, děkuju!